Víkend ve znamení 4 živlů, vědomí a umění.
Fotoreportáž z 1. části Vedomecké univerzity v Jindřichovicích pod Smrkem, 12. – 14. října 2012, vědomecké zaměření 4 živly, ale aj...
Vedomecká univerzita pro Českou republiku vznikla před pár týdny. Povídali jsme si se Žiarislavem po koncertě a přednášce „Svět po roce 2012“, které měl před podzimní rovnodenností v Praze společně s Tecciztemokem, vědomcem s mexickými aztécko-chichimeckými kořeny a říkali jsme si, že bychom měli pokračovat, že cítíme, že je vhodný čas, kdy se lidé chtějí dozvědět více o našich slovanských kořenech, o sobě samých v souvislostech a stát se vědomými.
A tak se Žiarislav, muž velkého vědění a činu, rozhodl založit Vedomeckou univerzitu pro Českou republiku. Víkendové semináře zaměřené na původní duchovno, na vědomé bytí člověka v kořenech původní kultury v propojení se současným moderním světem a na úzký vztah člověka s přírodou a vesmírem, který se v nás zrcadlí.
Semináře věnované člověku a jeho neomezené tvořivosti, kterou v názvu seminářů podtrhuje slovo „univerzita“. Každý jsme ve své jedinečnosti jiný a univerzita je proto otevřena mnoha oblastem, v jejichž univerzálonsti se může člověk zdokonalovat, objevovat svoje další schopnosti a poznat sám sebe.
První Vedomecká univerzita pro Českou republiku se konala na severu, v srdcem žijícím skanzenu rodiny Vlkových v Jindřichovicích pod Smrkem, městečku mnoha tváří mezi nebem a zemí, které vzkvetlo v rukách bývalého vědomého starosty Petra Pávka.
Sešli jsme se v roubence naplněné vůní bylinkového čaje a teplem roztopených kachlových kamen a začali jsme pozvolna proudit se všudypřítomnou živou.
Ve výuce prolínané zpěvem, hudbou a tancem se prostorem rozprostřely čtyři živly, které byly nosným tématem univerzity, kdy si účastník uvědomil, jak je každý z elementů úzce spjat s jeho bytostí, a to hned ve třech rovinách – osobní, rodinné a společenské, v nadčasovosti země a vody, v proměnlivosti větru a ohně.
A ať chceme nebo ne, oheň hoří nahoru oproti zemské přitažlivosti. Je prvotním počátkem. Svarog stvořil svět z ohně, stejně jako Žiarislav stvořil ze stejného ohně Vedomeckou univerzitu. Proto není divu, že první část univerzity byla právě elementu ohně zasvěcena. Naučili jsme se rozdělávat oheň ocílkou a hořeli jsme, v písních a divotancích a nových impulsech.
Úplnost živlů v nás v propojení s ohněm doplňovala živá voda, která skanzenem doslova protéká. Zavlažovala naše rozpálená těla nejen po vědomecké rozcvičce a běhu ranní rosou, ale také dodala naší mysli klid a lásku.
V době jídla jsme děkovali za dary z čistého zdroje, bytostem, přes které k nám přišly a těm, kteří je připravili. Pokrmy byly lahodné vegetariánské, převážně z místních zdrojů.
Jíst jídlo z misky lžící, kterou jsme si sami vyřezali a nebo to někdo udělal pro nás, dodává přijímání potravy další vědomý rozměr a i proto je od každého účastníka žádáno, aby si s sebou přinesl vlastní misku, lžíci a hrneček.
V sobotu večer se k nám připojilo také pár místních obyvatel a nově vznikající „česká skupina“, zatím stávající ze dvou členů: Žiarislav a Katarína Karašová, k radosti všech ukázala v harmonii hlasů a hudebních nástrojů svoje vznikající, všechny smysly těšící, souznění.
Uspořádali jsme také trh s vlastnoručně vyrobenými výrobky. Nejen k prodeji a směně, ale i k vzájemné inspiraci.
Zasadili jsme první semínka do úrodné půdy a teď o ně budeme pečovat. Chvála všem účastníkům a chvála za ty dary.
Všechno, co děláme teď, vychází z toho, co už bylo. Vědomectví není náboženství, je to mnohem víc.
A proč „ale aj“ na začátku této reportáže? Nevíte ještě? Přijeďte na druhou část Vedomecké univerzity, tentokrát zaměřené na vítr a Cestu koncovky, od 9. do 11. listopadu do Žďárce u Skutče a dozvíte se více.
Alena Fousková, účastnice
Zdroj: Ved.sk